Městská

Jsou města, která snesou hodně, do kterých se potopíte jako do kalné vody a ostatní vás míjí, občas se o vás otřou, ale nikdy vás neuvidí úplně jasně, jenom jako obrys, jako vír. Pak jsou města, která se ráda plní figurkami, každý kdo vyčnívá, vyčnívá o metry nad druhé, všichni o něm všechno vědí už z dálky a dobře se tím baví. A pak jsou města, která mají z jinakosti strach, vidí v ní neochotu se jim přizpůsobit, sebestřednost, nebezpečí, které hrozí svrhnout jejich hradby, uplacané z mělkých myšlenek. V těch se dá jen shrbit nebo narovnat, nadechnout a odejít.